Lotus Quickr - první zkušenosti

Lotus Quickr 8.0.0. pro WebSphere

Jelikož znám WebSphere Portál, myslel jsem si, že Lotus Quickr 8.0.0. ve verzi J2EE nebude až takový oříšek. Určitě to není nic strašného, některé změny ovšem jsou. Musím podotknout, že jsem se seznámil s oběma verzemi. Nicméně s verzí pro WebSphere mám zkušenosti větší.

Prvním požadavkem bylo, aby jako LDAP služba byla použita Domino Directory. Proto jsme nejdříve nainstaloval Lotus Domino, verze 7.0.2. Poté jsem se pustil do instalace Lotus Quickru ve verzi J2EE. Instalace jako taková je poměrně jednoduchá a zvládl by ji každý. Při instalaci se pouze vyplněje cesta instalace a nastavuje se uživatelské jméno a heslo administrátora. Zde bych chtěl poprvé upozornit.

 Výchozí hodnota uživatelského jména pro administrátora je quickadm. Nikoli quickradm, jak by mnozí předpokládali. Proto se při prvním přihlášení nelekněte, že vás systém nechce autentifikovat na základě zadaného uživatelského jména quickradm.

Po instalaci se standardně přidají Lotus Quickr (WebSphere_Portal) a WAS (server1) jako služby po spuštění. Z WebSphere portálu Express jsem zvyklí si řídit spouštění těchto serverů sám, proto služby odstraňuji. Po odstranění služeb zkontroluji, zda se přihlásím do Lotus Quickru bez problémů. Standardně, tak jako WebSphere portál využívá databáze DB2, není tomu jinak i u Quickru. Administrátorem DB2 je ve výchozím nastavením uživatel wpdb2ins. Tento uživatel je také zaveden do uživatelů systému (Microsoft Windows) a databáza se spouští pod tímto uživatelským účtem.

Dalším krokem je napojení Lotus Quickru na adresářovou službu Domino Directory. Lotus Quickr obsahuje wizarda, pomocí kterého můžete pohodlně napojení zvládnout. Já osobně této volby nevyužívám. Propojení nastavuji manuálně prostřednictvím souborů wpsconfig.properties a wpsconfig_dbdomain.properties. V těchto souborech se nastavují vlastnosti jako jsou uživatele (administrátoři), skupiny, hesla a tak dále. Ve zkratce to funguje tak, že nejdříve se vypne zabezpečení (po instalaci je zapnuté) pomocí "utility" WPSConfig.bat. Poté se příslušné vlastnosti zapíší do těchto souborů a zabezpečení se zapne. Nic složitého .

Tak jako WebSphere portál běží v kontextu http://fqhn:10038/wps/portal, v Lotus Quickru je to http://fqhn:10038/lotus/quickr. Toto je dosti nešikovné a proto rovnou instaluji představený IBM HTTP server. Samozřejmě, že by se tento problém dal řešit pomocí DNS, ale někdy taková možnost není. Instalace má dva kroky. Nainstalování web serveru a instalace pluginu, který "propojí" Lotus Quickr a web server, který beží na portu 80. Tím si pomůžeme k URL tvaru http://fqhn/lotus/quickr. Sufix lotus/quickr/ poté odstraním pomocí modu rewrite, konkrétně rewrite_proxy. Poté se ještě musí daný plugin zpropagovat. Spustí se instalace webserverconfig.bat a u WAS serveru se zpropaguje.

V tuto chvíli je kompletně nainstalován Lotus Quickr připojený na Domino Directory s představeným HTTP serverem. Nyní nezbyvá nic jiného, než se pustit do správy. A zde jsem se někdy pěkně divil .

 Největším překvapením byly portlety. Pokud jsem přidal portlet na stránku, a zrovna špatnou, po odstranění portletu ze stránky se portlet odstranil komplet celý z WAS. Nemilé překvapení. Proces nahrávání zpět je docela složitý nehledě na to, že po nahrátí portletu musíme nastavit unikátní jména portletů. Toto je jeden ze zásadních problémů.

 Dalším takovým problémem byla knihovna a konektory. Pokud jsem nastavil výchozí typ souboru pro knihovnu, konektory (Windows Explorer i Internet Explorer) vždy při přenášení souboru spadli s chybou. Druhá zásadní chyba.

 Posledním problémem bylo využití WCM. Redakční systém jsem použil na lehkou editaci tabulky pro uživatele, kde byly odkazy na soubory do knihovny k stáhnutí. Využival jsem richtext editoru (wysiwyg), který ovšem nepracuje zcela správně. Jako příklad uvedu vkládání odkazů. Doufám tedy, že fixy tyto zásadní problémy vyřeší.

Ostatní chyby nejsou tak zásadní. Pokud je třeba zakázán v knihovně plugin v prohlížeči, automaticky se "zakáže" nabídka na vytváření souborů pomocí Lotus Quickru. Ještě jednou podotýkám, že jsem neinstaloval fixy. Na tuto instalaci se teprve připravuji. Před několika dny vyšla verze 8.0.2. Jinak musím říci, že jsem byl docela mile překvapený, co toho malý Lotus Quickru dokáže ve srovnání s WebSphere portálem. Po troše konfigurace a programování může vzniknout solidní intuitivní systém lehce spravovatelný běžným uživatelem s neznalostí značkovacích jazyků. Takový je Lotus Quickr.